Atentát na Františka Josefa I.

Technology

12 hours ago

Author

Neúspěšný atentát na Františka Josefa I. byl spáchán 18. února 1853 ve Vídni, kdy se rakouského císaře pokusil zavraždit krejčovský tovaryš a maďarský nacionalista János Libényi. Libényi bodl Františka Josefa nožem do zátylku během císařovy procházky po vídeňských hradbách, avšak následně byl atentátník přemožen císařovým pobočníkem a kolemjdoucími. Bodnutý císař během útoku neutrpěl životu nebezpečné zranění.

Atentát

Při pravidelné odpolední procházce po Vídni byl František Josef I. se svým pobočníkem Maxmilianem O'Donnellem napaden Libényim, krejčím původem z Uher. +more Nedaleko staré Korutanské brány se císař naklonil přes zeď bašty, aby se podíval do příkopu, kde zrovna cvičili vojáci. V tom okamžiku přiskočil Libényi se slovy: „Ať žije Kossuth. “ a vrazil císaři do zátylku dlouhý kuchyňský nůž. Bodnou ránu do značné míry ztlumil límec hulánské uniformy a ostří tak poranilo jen kůži na jeho krku. Libényi se napřáhl k další ráně, v té však zabránil císařův pobočník O'Donnell, který maďarského atentátníka povalil na zem. O'Donnellovi vzápětí pomohl nedaleko stojící špeditér a řezník Joseph von Ettenreich a spolu s ostatními Libényiho zneškodnili.

Silně krvácející František Josef se bezprostředně po napadení odebral do nedalekého paláce arcivévody Albrechta, odkud pak byl kočárem v doprovodu lékařů dopraven do Hofburgu, kde ránu ošetřil císařův osobní lékař.

Následky útoku a soud

Panovaly obavy, že atentát může zahájit protihabsburskou vzporu, a proto byl ve vídeňské vojenské posádce vyhlášen stav pohotovosti a bylo nařízeno uzavřít městské brány a nádraží. Ukázalo se však, že atentátník jednal pouze sám. +more František Josef I. povýšil svého pobočníka O'Donnella do hraběcího a měšťana Ettenreicha do rytířského stavu. Na památku této události a jako poděkování za císařovo přežití byla rozhodnuto o vystavění chrámu Votivkirche. Na stavbu kostela byla vyhlášena sbírka, během níž se vybralo celkem 300 tisíc zlatých. Chrám, jehož stavba byla zahájena v roce 1856 byl vysvěcen v roce 1879.

Vyšetřování ukázalo, že Libényi sloužil v letech 1848 - 1849 v revoluční uherské armádě. Libényi se u soudu přiznal, že jeho důvody byly politické, že se jako maďarský vlastenec mstil za prohranou revoluci. +more Soud z něho však nedokázal dostat jména spoluviníků, protože žádné neměl. Bylo sice odhaleno několik „údajných spiklenců“, žádnému z nich však nebyla přímá účast na atentátu prokázána. Libényi byl nakonec odsouzen k trestu smrti a 26. února 1853 popraven.